farnost nejsvětější trojice

další kostely dýšinského farního obvodu

Podrobný historicko-architektonický popis kostela (zdroj: Plzeňský kraj)

Kostel (foto) Nejsvětější trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy Tadeáše v Dýšině (mapa) je poprvé připomínán r. 1328, kdy byl vysvěcen pražským světícím biskupem Přibyslavem. Tato původní gotická stavba byla roku 1696 v lodi přestavěna barokně a na západním průčelí přistavěna dvojice věží.

Z původní stavby se však zachovalo gotické presbyterium sklenuté křížovou klenbou s hruškovitými žebry a mohutný triumfální oblouk, okosený a vyžlabený, dělící kněžiště od lodi. Ta je sklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami na vestavěné pilíře. Sakristie je sklenuta křížovou klenbou s klínovými žebry.

Hlavní raně barokní oltář kostela je z roku 1666, v 18.stol. doplněný a v 19.stol. opravený. V jeho necitelně vymalované nice je umístěna barokní replika pozdně gotické hlavní oltář Panny Marie s Ježíškem z roku 1723. Do nástavce hlavního oltáře je zasazen obraz Nejsvětější Trojice z roku 1851 od plzeňského malíře Jana Herzoga. Po jeho stranách stály ve 2 patrech 4 sochy andělů, které z kostela zmizely v 80. letech. pohled do lodi Po stranách oltáře stojí kopie původních pozdně gotických soch světců Šimona (foto) a Judy Tadeáše (foto), které pro oltář roku 2001 vyřezal mistr Miroslav Binko z Dýšiny. Originály se staly sbírkovými předměty Diecézního muzea v Plzni. Nad brankami bývaly umístěny sochy sv. apoštolů Petra a Pavla, které však v 80. letech z kostela zmizely, neznámo kam. Kamenná křtitelnice pochází z r. 1669. Na jejím novém dřevěném víku byla umístěna patrně pozdně barokní dřevěná soška sv. Jana Křtitele, zcizená prokletým zlodějěm při jedné z několika krádeží, jimž byl kostel po roce 1989 vystaven.

V severní stěně presbytáře je pozdně gotický sanktuář na okoseném piliřku. V sanktuáři se nachází obraz Ecce Homo ze 16. stol. (tempera na dřevě). Na sanktuáři bývala soška Ukřižovaného z doby kolem poloviny 18. stol., jehož krev chytá do kalichu andílek. Soška zmizela neznámo kam.

Boční oltář sv. Barbory je z r. 1722; obrazy světice a Svaté Rodiny v nástavci byly přemalovány r.1851 Janem Herzogem. Oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1710 nese obraz světce a reliéf Madony v nástavci. Barokní kazatelna zdobená akantem a vrypovnou páskou pochází z r. 1723.

Roku 1924 byl při nevhodné stavební úpravě kostela zabílen v presbyteriu starobylý nápis týkající se zasvěcení, který zněl:

Ecclesia heac consecrata est anno MCCCXXVIII a venerabili Patre fratre Pr….islao Episcopio Saradonesi in honorem S.S. Trinitatis et ss. apostol….onis et Judae die XV.Martii.

Barokní intarzované lavice z 18. stol. byly z kostela odstraněny v 70. letech. Připomínají je už jen intarzované dveře spojující sakristii s kněžištěm a intarzovaná lavice s mohutným čelem, umístěná na jižní straně kněžiště, v současné době vysedávaná lektory kostela.

Na severní straně vítězného oblouku je umístěna dřevěná kalvárie v 1. pol. 18. stol.; v 70. letech byly sochy apoštola Jana a Panny Marie nešetrně natřeny křilavými emailovými barvami.

V sakristii je umístěna barokní jednoduchá kredenc ze 17.stol.

Replika parléřovské sochy sv. Václava, umístěná dnes nad postranním vchodem do kostela, byla do kostela obstarána farářem P. Františkem Jílkem za nacistické okupace, jako morální posila věřících v tehdejších těžkých dobách.

Varhany jsou z třicátých let. 20.stol.

Poslední větší stavební úprava kostela proběhla v roce 1971, další, rozsahem menší, r. 1999 a 2003.

Autorem projektu barokní fary (foto), vystavěné r. 1727, byl plzeňský stavitel Jakub Auguston. Budova fary je čtvercová patrová stavba, členěná obdélníkovými okny, v patře s polem supraporty a prosklenou lodžíí. dýšinská fara Vedle fary se nachází několik zanedbaných přízemních barokních hospodářských stavení, z nichž jedno lehlo popelem při požáru v 90. letech. V ohradní zdi fary je umístěna jednoduchá vstupní branka s portálem s uchy a vjezdní brána vyvrcholená štítovým nástavcem se segmentovým ukončením. Jakub Auguston je též autorem návrhu hřbitovní zdi se vstupní branou a brankou, vystavěné roku 1727. Vstupní portál při schodišti je polokruhově ukončený, schodiště s branou, vedoucí na hřbitov profilovaný, s klenákem ve vrcholu, se supraportou s prohnutou stříškovou římsou a barokní soškou Immaculaty. Další vchod při protějším schodišti je obdélníkový, ukončený segmentem, s uchy v rámci. Hřbitov byl však později vícekrát rozšiřován. Odpočívá na něm řada významných osobností, např. hudební skladatel Josef Bartovský, ministr zahraničí předmnichovské ČSR Kamil Krofta, lesní rada Dominik Šašek, řídící učitel a regionalista Václav Chudáček, řada obětí nacistické okupace aj.


další kostely dýšinského farního obvodu
Druztová Čívice
Planá nade Mží Kostelec


statistika návštěvnosti této stránky

NAVRCHOLU.cz

nahoru
otevři v rámech